[ Pobierz całość w formacie PDF ]

je~ka z klece! PodaYí se mu to? Byl návod, prozrazený mu t%1Å‚mi
podivnými Druhostraníky, správný? A byl-li, podaYí se to jeho
chv%1Å‚jícím se a necvi%0Å„eným prstom?
Losna necht%1Å‚l zruait svoj slib daný Rychlým aípom. Vnutil se
vyp%1Å‚tím celé své vole alespoH do %0Å„áste%0Å„ného a zdánlivého klidu.
 Je to pYília v%1Å‚cí a pYília otázek najednou, usmál se kYe%0Å„ovit%1Å‚ na
Velkého Vonta.  A nemo~u na vaecky odpov%1Å‚d%1Å‚t. Nemo~u taky
podruhé opakovat postup vyjímání je~ka. Ani vám nemo~u prozradit,
jak jsem k tomu tajemství dosp%1Å‚l. Ale jsem ochotný dokázat, ~e
mluvím pravdu! (PYi t%1Å‚ch slovech se jeho hlas zase lehce zachv%1Å‚l,
proto~e ho znovu napadlo, nebyl-li sám n%1Å‚jak oaálen.) Vyjmu je~ka
z klece!
 U vaech vaudy! SamozYejm%1Å‚! vykYikl roz%0Å„ilen%1Å‚ Velký Vont a
udeYil p%1Å‚stí na stol.  Co se mo~e stát? Nic! Docela nic! Správn%1Å‚
podle zvyklostí nemá dostat je~ka v kleci do ruky ani na vteYinu
nikdo krom%1Å‚ Velkého Vonta  a ty jím jeat%1Å‚ nejsi. Ale jak jinak bys
mohl dokázat správnost svého tvrzení?
Pak sáhl pro n%1Å‚co do náprsní kapsy. Ale Losna za%0Å„al op%1Å‚t mluvit a
Velký Vont ponechal ruku v kapse.
 Slib mi vaak jedno, Yekl mu Losna,  a sice, ~e nebudete chtít,
abych vám poj%0Å„il je~ka vyjmutého z klece do ruky, nebo abych vám
vyjmutí ukazoval jeat%1Å‚ podruhé, znovu! Losna byl opravdu poctivý
chlapík a cht%1Å‚l splnit to, k %0Å„emu se Rychlým aípom zavázal, do
posledního slova.
Velký Vont se zamyslel a loket ruky, ponoYené do náprsní kapsy,
mu poklesl. Losnovy divné po~adavky mu vrtaly hlavou. Chvíli se
radil aeptem s Vontskou radou, která se kolem n%1Å‚ho shlukla. N%1Å‚kteYí
její %0Å„lenové horliv%1Å‚ kývali hlavami. Jejich o%0Å„i svítily roz%0Å„ilením a
dychtivostí. Pak zase usedli za své stolky a Velký Vont promluvil:
 Nevidíme ve tvých výjimkách nic zlého, tYeba~e jsou velmi
podivné. NepYedpokládáme vaak, ~e bys nás cht%1Å‚l n%1Å‚jak obelstít.
Bylo by to apatné znamení pro budoucnost Stínadel, kdybychom na-
stávajícímu Velkému Vontovi nemohli dov%1Å‚Yovat! Ano, v%1Å‚Yíme ti, ~e
179
nás nijak neoklamea, a dávám proto svolení, abys je~ka z klece
vyHal!
 A budu zvolen Velkým Vontem, uká~u-li vám je~ka z klece
vyjmutého? tázal se opatrn%1Å‚ Losna.
 Ano! pravil dosavadní Velký Vont pevn%1Å‚.  Doká~ea-li vyjmout
je~ka z klece a op%1Å‚t ho tam vrátit tak, aby klec ani je~ek nebyly po-
akozené, získáa titul Velkého Vonta. Ma~Hák svými body na tvoje
nebude sta%0Å„it!
Ma~Hák zde stál jako solný sloup. Vaechny jeho finan%0Å„ní ob%1Å‚ti,
vaechno jeho utrácení pen%1Å‚z a dávání daro rozným stínadelským
ulicím, které pro n%1Å‚j m%1Å‚ly d%1Å‚lat náladu, m%1Å‚lo být zbyte%0Å„né. Vaechna
jeho námaha m%1Å‚la být marná.
Velký Vont zajel zase rukou hloub%1Å‚ji do náprsní kapsy a vylovil
z ní cosi tmavého, co vypadalo jako sá%0Å„ek uaitý z látky.
V okruhu lampiónových sv%1Å‚tel op%1Å‚t vae zmlklo, jen hlas Velkého
Vonta kovov%1Å‚ zn%1Å‚l chrámem:
 Zde je Tleska%0Å„ov je~ek v kleci. Uka~ nám, ~e jsi jeho posmrtný
u%0Å„eH, a to u%0Å„eH dobrý, zjev nám jeho tajemství a vyslu~ si tak Velké
Vontství!
Rychlé aípy ani nedýchaly. Jindra se tiskl úporn%1Å‚ na ze, ani~ by
si to uv%1Å‚domil, a Jarka dr~el Mirka pevn%1Å‚ za rukáv a ~dímal jej
v dlani.
Mirek zase, ani~ by v%1Å‚d%1Å‚l pro%0Å„, zadr~oval ervená%0Å„ka, jako kdyby
ten cht%1Å‚l b%1Å‚~et snad tam k lampiónom. Ale ervená%0Å„ek nem%1Å‚l nic
takového v úmyslu. To jen náhlé vzruaení na vaechny hochy v úkrytu
tak posobilo.
Ale ani tam uprostYed Vontské rady nebylo lépe. Ticho bylo tí~ivé
a v n%1Å‚m bylo slyaet ka~dý siln%1Å‚jaí výdech, aoupnutí nohy %0Å„i jiný
pohyb. Z ulice sem tlumen%1Å‚ zaznívala bojovná píseH Vonto, zpívaná
svorn%1Å‚ pYísluaníky obou táboro. Ale ta neruaila vzruaené ticho zde.
Byl to vzdálený doprovod k té ú~asné události: po mnoha letech, po-
prvé od smrti Jana Tleska%0Å„e, bude je~ek z klece vysvobozen!
Losna pYijal z ruky Velkého Vonta cosi  ano, není pochyb  je
to je~ek v kleci, podivný majetek mrtvého Jana Tleska%0Å„e! Ano, vy-
padá ta v%1Å‚ci%0Å„ka, pokud ovaem ji lze postYehnout v tom barevném
180
aeru, opravdu tak, jak byla podle zkazek, d%1Å‚d%1Å‚ných z jedné stínadel-
ské generace na druhou, v~dy popisována.
Losna se otá%0Å„í zády k Vontské rad%1Å‚.
Ticho dusí.
 Kdy~ nato%0Å„íme nejdelaí osten je~ka tak . . . aeptá hore%0Å„n%1Å‚ Jindra
sám pro sebe kouzelnou formuli.
Vontská rada naklání své hlavy, aby vid%1Å‚la, co Losna s je~kem
d%1Å‚lá. Ale jeho airoká záda vae kryjí.
Má hlavolam sevYený v obou dlaních a jen api%0Å„ky dvou prsto 
pokud to vobec lze  noYí dovnitY do klece. Te dává ruce a~ t%1Å‚sn%1Å‚
k o%0Å„ím.
Ob%0Å„as tichem zazní jasný cinkot ostno je~ka o klec. A ka~dé to
cinknutí je jako plamínek ve tm%1Å‚.
Trvá to n%1Å‚jak dlouho.
Na Losnov%1Å‚ tváYi se zra%0Å„í nesmírné nap%1Å‚tí.
Ale ani Rychlým aípom není volno u srdce. PodaYí se Losnovi
dostat je~ka z klece ven? Jestli ne, je veta po mo~nosti získat uvnitY
je~ka skrytý plán létacího kola, a budou znovu o je~ka bojovat, ae ji~
bude je~ek u Losny nebo u Ma~Háka. A ten boj by byl snad u~ pYe-
dem prohraný. %7Å„ádný Velký Vont  a zejména u~ ne tito dva ucha-
ze%0Å„i o tento titul  by nevydal je~ka dobrovoln%1Å‚ Rychlým aípom ani
lstí, ani násilím.
Te vaak se Losna obrací náhle a prudce k Vontské rad%1Å‚. Vzta-
huje ob%1Å‚ ruce do výae a v ka~dé cosi dr~í. Jeho obli%0Å„ej záYí.
 Mám! volá divoce.  Mám, mám, podívejte se. Vid%1Å‚li jste u~
je~ka n%1Å‚kdy takhle?
Zastavuje se u Velkého Vonta a cosi mu ukazuje. Ostatní vyska-
kují ze svých sedátek a hrnou se k nim.
Ale Losna zase ji~ odskakuje z jejich stYedu. V levé ruce tYímá
vít%1Å‚zoslavn%1Å‚ prázdnou klec, v pravé pak samotného je~ka.
 Nepoznali to, nepoznali! oddechuje Mirek v úkrytu.  Není asi
dobYe vid%1Å‚t, ~e se dá je~ek rozaroubovat, závit na n%1Å‚m je asi zaalý
dlouholetou apínou.
Velký Vont volá do sm%1Å‚sice nadaených hlaso na Losnu:  A te
zpátky! Jeat%1Å‚ zpátky! Musía jeat%1Å‚ dokázat vrátit je~ka do klece!
181
Losna se zase otá%0Å„í. Jeho ruce se op%1Å‚t dávají do práce. Je~ek se po
n%1Å‚kolika vteYinách svobody musí vrátit tam, kde byl Yadu let. Ale na
jak dlouho? myslí si Mirek.
Te ji~ není takové ticho pYi práci. Vontská rada vzruaen%1Å‚ rokuje
o tomto ú~asném objevu. A v%1Å‚Yí u~, ~e Losna doká~e i návrat je~ka
do klece, kdy~ dokázal pYedtím jeho vyklouznutí.
Ma~Hák tu stojí poYád nehybný, zdrcený a jeho o%0Å„i metají blesky.
Cht%1Å‚l se tváYit lhostejn%1Å‚, ale to, co Losna pYedvádí, je pYília ú~asné,
ne~ aby dovedl nasadit masku lhostejnosti.
Je pravov%1Å‚rný Vont, rozený ve Stínadlech, ale historický objev,
zde práv%1Å‚ pYedvedený, ho nepot%1Å‚ail. Vzal mu vaechnu nad%1Å‚ji na
Velké Vontství.
Losnovi trvá vrácení je~ka do klece n%1Å‚jak dlouho. Na %0Å„ele se mu
zase leskne pot. V obli%0Å„eji má uatvaný výraz. Vrácení je~ka do klece
je tedy zYejm%1Å‚ obtí~n%1Å‚jaí ne~ jeho vyjmutí.
Vontská Rada netrp%1Å‚liv%1Å‚ a bez výsledku zase nahlí~í za Losnova
záda.
Jeat%1Å‚ chvílí, chvíli, malou chvíli!
Losnovo t%1Å‚lo sebou náhle trhá, jako kdyby do n%1Å‚j vjel elektrický
proud. Otá%0Å„í se prudce kolem své osy a zvedá prudce pravou ruku, [ Pobierz caÅ‚ość w formacie PDF ]

  • zanotowane.pl
  • doc.pisz.pl
  • pdf.pisz.pl
  • leike.pev.pl